Jak mlýn se točí svět (Simple Twist of Fate)

Seděli v parku, ona a on, Slunce už haslo jak lampion. Pohlédla na něj a sladký zvon až v kostech cítil znít. Měl rovnou odejít, sám a nikdy zpět. Vědet, že jak mlýn se točí svět. Okolo řeky šli pak dál Ten zmatek v srdci já dávno znal. Na konci neon zablikal, to nápis Hotel zval. Žár noci do nich vpad, jak do žil jed. Vědel, že jak mlýn se točí svět. Odešla od něj, ješte spal. A někde v dálce saxík hrál U brány slepec děkoval za minci hozenou. Šla s hlavou schýlenou, snad jako naposled. Neví, že jak mlýn se točí svět. Probudil se a vedle sáh. Jen otisk těla v peřinách. Tak jenom rukou lehce mách a nechal všechno být. Ztratil se jeho klid, jako s jarem led jen tím, že jak mlýn se točí svět. Hodiny v srdci tikají, když na všech místech hledá ji. Možná se ješte setkají a řekne co říct chtěl. To, co dřív říct neuměl jí poví hned, ať ví, že jak mlýn se točí svět. Přátelé tvrdí, že jsem bloud když během světa zkouším hnout. Tu a tam křídla rozepnout, to ale hodně znamená. Byla s jarem zrozená, já až za pár let Teď vím, že jak mlýn se točí svět.