Kdybys mě zabila

Kdybys mě zabila, tak vážně nevím, kam tím míříš, maličko opilá, ale přímá jako strom. Jako bys mluvila jazykem Vran anebo v jiddiš, jako bys uvila nekonečný palindrom.

Kdybys mě zabila, tak vážně nevím, co ti vadí, Tiburská Sibyla s hlasem pevným jako zvon. Jako bys cítila, že se ti v prsou rojí hadi, divoká prasíla nebo temný talion.

S horkým větrem z kukuřičných polí přilétá i kamení a prach, jen zpříma stát a dýchat, lásko, bolí i s párem zlatých oliv v písčinách.

Kdybys mě zabila, tak vážně nevím, o co kráčí, dívenko spanilá, ale silná jako hrad. Je to snad postilla nebo vavřín v květináči, nikdy jsi nebyla můj věrný federát.

S horkým větrem z kukuřičných polí přilétá i kamení a prach, jen zpříma stát a dýchat, lásko, bolí i s párem zlatých oliv v písčinách.

Kdybys mě zabila se srdcem proměněným v kámen sekerou do týla a já bych běžel smrti vstříc, krajková mantila by se ti svezla z holých ramen, krásná i zběsilá bys mi políbila líc.