Když jsem jí zpíval

Hřála nás křídla vran a padal déšť šarlatán a vítr se smál, když jsem jí zpíval. Zpíval jsem jí písně o svých válkách, zlatých palmách v hájích Sodomy, starých láskách, mladých Provensálkách, o svém svědomí. Za palisádou kopců svítí Smyrna, je noc jako od Michelangela, krásná jako ty, i tak mírná, jako já probdělá. Zůstaň ještě se mnou paní z pouště, ať neoněmím žízní na dunách, nic mi nedaruj, nic neodpouštěj, jen mírni můj strach.