Když vposlouchám se do ticha

Když vposlouchám se do ticha, všechen vzduch se kolem vlní a celá zem se plní obilím.

Když vposlouchám se do ticha, každá píseň zazní znova, celá blýskavá a nová, než zas zplaní po chvíli.

Když vposlouchám se do ticha, vidím, jak ti tváře planou, když mě rukou usbíranou pobízíš.

Když vposlouchám se do ticha, slyším, jak mi šeptáš slova, která zapsal Casanova, než jsem nad ním zlomil kříž.

Rozespalá paní v černém kupé z dávných let, na protější stráni právě začal jiný svět.

Když vposlouchám se do ticha, vidím snítku vinné révy a v dálce se mi zjeví svatý Jan.

Když vposlouchám se do ticha, všechna města kolem hoří a já sám na pustém moři hledám průliv Anian.