Smuteční marše

I ta nejkrásnější ženská má někde hrubou jizvu i ten poslední chlap ze stáje si spočítá že jedna a jedna jsou dvě a přijme její výzvu I ta nejsvětější pravda má někde skrytou díru můj příliš dobrý příteli naše spása není tak blízko jak jsme si mysleli tak zkus odejít v míru Tam někde v kopcích Urartu v prastarý arše se schází dvojice milenců a tančí jen smuteční marše Tak si říkám někdy spánembohem kliď se stranou ve svý spořádaný posteli si spořádaně žiju tak nač ty výstřely nad Vítěznou bránou Pak si s popelavou káčou točím v potu tváře sám nahej vprostřed pokoje bez vůle a v zmatku jak sošky orloje bez svýho hodináře Tam někde v kopcích Urartu v prastarý arše se schází dvojice milenců a tančí jen smuteční marše Než zmizíš vem si šálu a hodně teplej kabát do zimy a moji starou fotku tu nejstarší kde ještě sluší mi a flašku ruský vodky a sametovej hadr na schody ale to už nejsou básně to už jsou jen sprostý pochody Ani nejkrásnější ženská nepohrdá králem a já na dědičným provaze i s uškrcenou pýchou se vzpírám odvaze spokojit se s málem Tam někde v kopcích Urartu v prastarý arše se schází dvojice milenců a tančí jen smuteční marše Tam někde v kopcích Urartu v prastarý arše