Zášť

Zášť Když nic mi běží k ničemu a hlava bolí záští jistě k jiné nebo k jinému poznovu spěchá ve vší skromnosti a věčně šedém plášti jedna ženská s taškou radostí k domovu Možná je to ta kterou mám rád a možná je to ta kterou miluju Na kůlu vprostřed pokoje mám nahou dívčí kresbu a někdy po ní toužím jako po soše má v sobě sílu levhartic i přízrak písní z Lesbu a s každou ranou víc a víc rozkoše Možná je to ta kterou mám rád a možná je to ta kterou miluju Jak skoupá je má nenávist když nedovedu střílet jak skoupá je má hrdost někde na mezi místo jizev na duši jen fleky z rybích filet a místo čáry života hovězí Možná je to tím že to mám rád a možná že jsem jen malej darebák