Texty
Robert Křesťan & Druhá tráva
Díl první (ADN, 2020)
Proč bych měl naříkat
Text: Robert Křesťan
Pluju pod Siriem za útes jeho svitu, pod mračnou oblohou na sever až za Ostrovy ovcí.
Tam v ohních Arktidy za oceánem ticha, pod zmrzlým lanovím až do konce všech věků. Mám správný směr?
Proč bych měl naříkat v podvečer?
V odstínech červeně spávám na mořském dně bloudím po hladině až do konce všech věků. Mám správný směr?
Proč bych měl naříkat v podvečer?
S démony v patách jdu přes moře bez bohů, bezbřehé hory se hroutí až do konce všech věků. Mám správný směr?
Občas tě vidím, jak otvíráš hvězdný flak. Proč mi to nezní fér? Proč bych měl pro tebe naříkat v podvečer? Proč bys to vůbec chtěl? Stačí říct, že jsem tě svým způsobem měl rád? Mám právo se ptát? Proč bych měl pro tebe naříkat?
